Informační bulletin


Novináři, kteří se dlouhodobě zabývají vlivem Ruska na Českou republiku ve svých článcích osvětlují současný vliv Ruska na naši společnost. Zabývají se operacemi ruských tajných služeb, ovlivňování domácí a zahraniční politiky z Kremlu, vlivem Ruska na naši ekonomiku, ale i vývojem vzájemných vztahů v druhé polovině 20. století. ​

Celý Informační bulletin si můžete stáhnout zde.


Putinův hrdina Josif Kobzon

Jaroslav Spurný,  21.06.2016

K působení ruských tajných služeb v České republice

V předvečer svátku práce roku 2016 udělil Vladimir Putin titul Hrdina práce Ruské federace Josifu Kobzonovi, někdejšímu populárnímu zpěvákovi vlasteneckých písní a nyní poslanci Státní dumy. A také zřejmě dlouholetému spolupracovníkovi tamních tajných služeb, miliardáři a zakladateli Společnosti 21. století, kterou FBI pokládala v minulých dvou desetiletích za jedno z nejvlivnějších zločineckých uskupení v Rusku. Dlouhá léta Kobzon pravidelně navštěvoval Karlovy Vary. Podle všeho tam nejezdil jen odpočívat.


Propaganda jako proud dezinformací

Ondřej Soukup,  21.06.2016

Současná podoba proruské mediální manipulace v České republice

Události na Ukrajině (od počátku protivládních protestů koncem listopadu 2013 až do dnešního stavu „polozmrazené“ války na východě země) zaskočily nejen „laickou“ veřejnost a politiky, ale i zkušené pozorovatele postsovětského prostoru. Kdyby někdo z expertů na sklonku roku 2013 předpovídal, že za pár měsíců ruská Černomořská flotila anektuje Krym a z Moskvy podporovaní a z Ruska pocházející ozbrojenci zahájí válku na Donbasu, zřejmě by ho nikdo nebral vážně. Ceny ropy byly na vrcholu, popularita ruského prezidenta vysoká, vztahy se Západem sice nevypadaly ideálně, ale bylo veřejným tajemstvím, že celá kremelská elita tráví dovolenou v Evropě a její děti studují na Západě.


Ruský Pražský hrad

Ondřej Kundra,  21.06.2016

Čeští politici mají pro režim Vladimira Putina pozoruhodnou slabost.

Před sedmi lety se k tehdejší hlavě státu Václavu Klausovi objednali ministr obrany, premiér a jeden z šéfů českých tajných služeb. Nesli mu výbušné informace o Robertu Rachardžovi: tedy, jak se později veřejnost dozvěděla, o nejdůležitějším ruském špionovi dopadeném na zdejším území. Rachardžo dlouhé roky sbíral zprávy o generalitě české armády a vypracovával psychologické profily vysokých důstojníků s důrazem na informace, které by je mohly kompromitovat a v budoucnu sloužit k jejich snadnějšímu verbování ruskou tajnou službou. Rachardžo zřejmě sestavoval také podobné profily některých českých politiků.


Vliv Ruska na naši ekonomiku, ruské ekonomické zájmy v ČR

Robert Břešťan,  21.06.2016

Česká republika je pro ruský byznys země zaslíbená. Dlouhodobě platí, že nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem jsou právě Rusové. Dopočítat se počtu ruských podnikatelů v České republice však není snadné: i pečlivé pátrání v rejstřících, databázích a výročních zprávách složí dohromady jen částečný obraz. Rovněž společnosti, které se na analýzu českého podnikatelského prostředí specializují, se rozcházejí v metodice, a tudíž i v údajích o tom, kolik tuzemských firem Rusové skutečně vlastní. 


Osvobozeni k nesvobodě

Adam Drda,  21.06.2016

Termín osvobození není jednoznačný. Může být chápán například tak, že kdo je osvobozen, získává úplnou svobodu: osvoboditel je tedy ten, kdo ji druhému přináší a nenárokuje si přitom, že bude o osvobozeném dál rozhodovat (řečeno příměrem: vyndám myš z pasti a nechám ji běžet, kam se jí zlíbí). Nebo je možné mluvit o osvobození od konkrétního zla, o osvobození, z něhož však následná svoboda neplyne, respektive plynout nemusí (seberu myš kocourovi, který se ji chystá sežrat, ale nepustím ji, zavřu ji do klece). Zhruba taková sémantická potíž je s debatami nad otázkou, jak vnímat sovětské osvobození Československa v roce 1945.


Na věčné časy a nikdy jinak?

Adam Drda,  15.06.2016

K sovětské okupaci Československa 1968–1991

Když dnes lidé vzpomínají na sovětskou okupaci Československa, která začala v noci z 20. na 21. srpna 1968, často mluví o následujícím srpnovém týdnu: o vpádu armád, prvotním šoku, národním vzepětí, o následné kapitulaci politických špiček zavlečených do Moskvy. Je to pochopitelné (následující text také věnuje největší pozornost zmíněnému období), ale současně to někdy působí, jako by okupace v tom týdnu skončila.


Vzpomínky na odchod sovětských vojsk

Michael Kocáb,  13.06.2016

Vzhledem k tomu, že mnohé otázky spojené s ukončením více než jedenadvacetileté sovětské okupace Československa nejsou ještě zcela osvětleny (mám na mysli zejména události, které odsunu sovětských vojsk předcházely), rozhodl jsem se, že místo vyprávění pamětnických historek raději sestavím časovou osu, seřadím vzpomínky a fakta. Budu vděčný historikům za každé doplnění či interpretaci. Začnu koncem – happyendem.