Tržiště paměti, pietní průvod i projekce v Národním divadle. Podívejte se na snímky do sekce Fotogalerie
27. června uplynulo 63 let od popravy M. Horákové
11 kapitol o komunistických časech. Nahlédněte do sekce Brožura

Českou společnost jako by v posledních letech postihovala ztráta paměti. Čím dál silněji se prosazuje smířlivý pohled na naši komunistickou minulost, zločinná podstata tehdejšího režimu upadá v zapomnění. Proto chceme při příležitosti výročí popravy dr. Milady Horákové znovu připomenout, jak se komunistická ideologie (nejen u nás) projevila v praxi. Trvalý antikomunistický postoj považujeme za stejně důležitý jako například antinacismus nebo antirasismus. Zároveň chceme vzdát úctu všem obětem a aktivním odpůrcům komunistického režimu.

Přečtěte si celé memorandum

Aktuality



28.06.2013
Připravujeme další akci: 9. ročník Měsíce filmu na školách

Projekt Příběhy bezpráví, organizátor kampaně Proti ztrátě paměti, se moderním československým dějinám věnuje dlouhodobě. Další velkou akcí bude Měsíc filmu na školách, který se uskuteční v listopadu 2013.  Žáci a studenti mají v jeho rámci možnost podívat se zdarma na jeden film z nabídky dokumentárních snímků přibližujících moderní československé dějiny. Loni se Měsíc filmu na školách věnoval tematice normalizace. Letošní filmy budou průřezově pokrývat nejdůležitější etapy našich moderních dějin (holocaust, perzekuce 50. let, rok 1968 a normalizace).

 

Do této akce, která letos proběhne již podeváté, se každoročně zapojují stovky základních a středních škol z celé České republiky. V roce 2012 se projekcí a besed s pamětníky zúčastnilo více než 33 000 studentů.

 

Do Měsíce filmu na školách se svou školou můžete zapojit i vy! Podrobnější informace najdete na webových stránkách Příběhů bezpráví.



Zobrazit více
28.06.2013
Kampaň Proti ztrátě paměti vyvrcholila v Praze na Tylově náměstí

Podívejte se, jaká byla kampaň Proti ztrátě paměti: přečtěte si závěrečnou zprávu (pdf, 3 MB).

 

Kampaň Proti ztrátě paměti vyvrcholila ve čtvrtek 27. června 2013 Tržištěm paměti, které se konalo v místě pravidelných farmářských trhů na pražském Tylově náměstí.

 

Tržiště se zúčastnilo přes 40 pamětníků perzekucí 50. let i normalizace, kteří se s širší veřejností podělili o své životní zkušenosti s komunistickým režimem. O svých osudech v 50. letech vyprávěli například Augustin Bubník, Dalibor Coufal, Leo Žídek, Marie Janalíková, Hana Krsková-Dvořáková nebo Naděžda Kavalírová. Normalizační dobu přiblížili například Václav Malý, Karel „Kocour“ Havelka nebo Věra Roubalová.

 

S pamětníky rozmlouvaly i dvě desítky veřejně známých osobností, například Bára Hrzánová, Václav Marhoul, Jan Přeučil či Helena Třeštíková.

 

Ve stejný den, tedy 27. června, kdy uplynulo 63 let od popravy Milady Horákové, se uskutečnila také speciální filmová projekce v pražském Národním divadle. Promítal se film Milana Maryšky Ztráta paměti, který zhlédlo 900 studentů základních a středních škol z Prahy a středních Čech.

 

Po projekci se studenti vydal na symbolický pochod centrem města, který završili minutou ticha na Tylovo náměstí u Tržiště paměti.

 

Kampaň měla výraznou odezvu také na internetu. K memorandu Proti ztrátě paměti se připojilo 2 505 signatářů různého povolání a věku. Signatáři pocházejí nejen z celé České republiky, ale také ze zahraničí (například z Amsterdamu, Bruselu, ale i z USA apod.). Memorandum podepsalo také více než 50 veřejně známých osobností, mezi jinými Dan Bárta, Jiří Bartoška, Soňa Červená, Gabriela Osvaldová, Ester Kočičková, Theodor Pištěk nebo Marie Rottrová.

 

Na Facebooku se ke kampani připojilo přes 3 200 lidí.

 

V rámci kampaně se uskutečnilo také 53 akcí v regionech, které zorganizovaly školy, neziskové organizace i jednotlivci.

 

Do kampaně se zapojilo i přes 20 firem a institucí, mimo jiné internetové knihkupectví Kosmas, které jako e-knihu vydalo brožuru O komunistických časech.

 

Ke streamu byly pro širokou veřejnost na webových stránkách jsns.cz zpřístupněny filmy Ztráta paměti (Milan Maryška / 2000 / 60 min.) a České děti (Karel Strachota / 2012 / 38 min.).

 

Děkujeme všem, kteří se do kampaně zapojili!



Zobrazit více
27.06.2013
Přečtěte si brožuru O komunistických časech online, stáhněte si ji v pdf nebo jako e-knihu

Bylo za komunismu vše levnější? Měl skutečně každý kde bydlet? A musel být v KSČ každý, kdo chtěl dobrou práci? I na tyto otázky odpovídá brožura O komunistických časech, kterou si můžete přečíst zde na webu v sekci Brožura (kde je ke stažení i v pdf) nebo stáhnout zdarma jako e-knihu na stránkách internetového knihkupectví Kosmas.



Zobrazit více

Připojili se


Jan Šibík, fotograf

Je alarmující, kolik lidí v české společnosti postihla ztráta paměti a je zarážející, kolik mladých lidí sedá na lep komunistické ideologii současné KSČM.

Zobrazit více
Tomáš Halík, profesor Univerzity Karlovy

Žádné jiné hnutí a žádná jiná ideologie nepoškodily českou společnost a zejména české charaktery tak tragicky, jako komunismus. Toto hnutí, které zmařilo mnoho desítek milionů životů nevinných obětí ve světě od Ruska přes Kambodžu a Čínu (mnohem víc než nacismus), se děsivě podepsalo i na naší národní historii. Komunisté v naší zemi plánovali a do značné míry uskutečnili genocidu celých skupin obyvatel (např. selský stav, řeholníci a řeholnice), zničili životní dráhu, osobní a rodinné štěstí tisícům lidí. Vyřadili z veřejného života (popravili, uvěznili či donutili k emigraci) přemnohé, především ty, kteří patřili k mravní a intelektuální elitě české společnosti. V padesátých letech to dělali zejména hrubým terorem, v sedmdesátých a osmdesátých letech zejména lámáním charakterů, policejním a byrokratickým šikanováním, tlakem na rodiče, aby vychovávali děti k pokrytectví, lhaní na veřejnosti a „dvojí tváři“.

 

Ideologickou cenzurou nenávratně poškodili celou duchovní a kulturní oblast života společnosti, vědecký, náboženský a umělecký rozvoj; tvořivé a nonkonformní lidi umlčovali a pronásledovali. V žádné jiné z okolních zemí nebyly zejména církve a věřící lidé tak tvrdě a barbarsky pronásledováni, všestranně poškozováni – mimo jiné desítky klášterů, které církev vybudovala a po staletí vzorně opatrovala jako skvosty národní kultury, během několika desítek let proměnili komunisté v žalostné ruiny –, totálně vytěsněni z veřejného života a soustavně dlouhodobě pomlouváni a hanobeni všudypřítomnou ideologickou propagandou ve školství a sdělovacích prostředcích – plody tohoto systematického vymývání mozků ještě dnes vidíme všude kolem nás. Zbytky jedovaté komunistické ideologie, předsudků, skupinové nenávisti (vzpomeňme na tirády proti „kněžím, šlechticům a sudetským Němcům“) a barbarizace společenského vědomí najdeme dodnes nejen v projevech komunistických funkcionářů a komunistickém tisku (připomeňme dnešní „Haló noviny“, dvojče neonacistických plátků), ale bohužel i v bezmyšlenkovitě přejímaných názorech mnoha lidí, kteří se naprosto ke komunismu nehlásí, jsou však jeho propagandou nevědomě stále ovlivněni.

 

To, že komunismus není schopen reformy, že své reformátory sám likviduje, že sladce a pokrytecky pěje o demokracii, avšak demokracii okamžitě ničí, jakmile se dostane k moci, je dějinná zkušenost, zaplacená krví a utrpením přemnohých lidí. Obětím komunismu jsme morálně zavázáni: postavme se rázně proti všem pokusům zlehčovat, banalizovat zločinný charakter komunismu. Ztráta paměti znamená spoluvinu, ohrožení záruk svobody v budoucnosti.

Zobrazit více
Ester Janečková, herečka, moderátorka

Vím, že nikdy nezapomenu a svým dětem budu stále připomínat zločiny komunismu. Jako malá holka, dcera mluvčí Charty 77, jsem žila ve stálé nesvobodě. Estébáky jsme měli pořád za dveřmi, zůstávala jsem sama doma, když moji mámu zadrželi. Rodiče mých kamarádů mizeli v kriminále, i mého tátu zavřeli. Komunistická strana pro mě vždy byla zločineckou organizací, která zabila a zdecimovala miliony lidí. A komunistická strana je pro mě jen jedna. Trápí mě, že tolik lidí dává ve volbách hlas zločincům.

Zobrazit více

Podpořte nás

V rámci programu Jeden svět na školách již devátým rokem přispíváme k výchově demokraticky smýšlejících, zodpovědných a zdravě sebevědomých občanů vzdělávacím a osvětovým projektem Příběhy bezpráví.

Mladým lidem v rámci školní výuky i mimo ni zprostředkováváme informace o moderních československých dějinách, zejména o období 2. světové války a komunistického Československa. Základním východiskem přitom zůstává sdělení, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmé a že je třeba o ně stále pečovat.

Pokud je podle Vás důležité, aby se mladí lidé mohli dozvídat více o našich moderních dějinách a hodnotách demokracie, kriticky o nich přemýšlet a utvářet si svobodně svoje názory a postoje, můžete nás podpořit zasláním daru na č.ú. 76327632/0300, var. symbol 111. Velice rádi Vám pošleme potřebné informace, včetně daňového potvrzení o poskytnutí daru, e-mailem nebo poštou, obracejte se na karolina.puttova@jsns.cz.