Memorandum 2016


Před dvaceti pěti lety, 27. června 1991, opustil naše území poslední sovětský voják. Je to symbolický dějinný moment: teprve odchodem „spřátelené“ armády jsme získali skutečnou svobodu, teprve tehdy jsme se stali pány ve vlastním domě.

Sovětská okupace Československa v srpnu 1968 (prezentovaná jako internacionální pomoc Varšavské smlouvy) měla zastavit a také zastavila směřování čs. státu ke svobodě a demokracii. Zůstali jsme poslušným satelitem Moskvy a více než dvacetiletý pobyt sovětských vojáků toto naše postavení spoluurčoval a stvrzoval. Se Sovětským svazem jsme měli být „na věčné časy a nikdy jinak“, ale věčně naštěstí nic pozemského netrvá, což platí i pro režimy, založené na útlaku a nesvobodě. V listopadu 1989 se komunistická vláda zhroutila, naši sametovou revoluci završil o rok a půl později právě odchod sovětské armády. Okupační vojáky ve službě tu nemáme již čtvrt století a je rozhodně na místě takové výročí oslavit.

Rozpad sovětské říše však neznamenal zásadní proměnu ruské imperiální politiky. Nenaplnila se – zřejmě naivní – očekávání, že Rusko začne dodržovat mezinárodní právo a stane se čitelným a zodpovědným demokratickým partnerem. Namísto toho jsme zejména v posledních letech svědky staré známé agresivní rozpínavosti. Současné kremelské vedení znovu vojensky intervenuje v místech, která považuje za své zájmové sféry. Vede nepřátelskou politiku směrem k Evropské unii a dlouhodobě se snaží oslabit její jednotu. V tomto případě nepoužívá moderní vojenskou techniku, ale tajné služby a masivní a sofistikovanou propagandu. Vměšuje se do vnitřních záležitostí suverénních států, podporuje populisty a xenofoby, kteří k naplnění takových cílů mohou přispět. Tuto strategii používá režim Vladimira Putina v celé Evropské unii a velmi výrazně i v České republice. Řada našich politiků přitom nepokrytě pomáhá zájmům Moskvy, mnozí další politici a osobnosti veřejného života nedovedou zaujmout principiální stanovisko k ruskému jednání. Zřetelným snahám o posilování ekonomického vlivu Ruska v České republice pomáhají i někteří čelní představitelé podnikatelské sféry a státní správy.

Za základ letošního šestého ročníku Proti ztrátě paměti jsme proto zvolili informační kampaň poukazující na výše uvedené aspekty ruského počínání. Připojte se k této kampani. Oslavme společně výročí odchodu sovětské armády z Československa tím, že budeme široké veřejnosti předkládat fakta a příklady aktuální ruské intervence, která se občanů České republiky bezprostředně týká, která nás a demokratickou Evropu ohrožuje.

 

Karel Strachota

ředitel projektu Příběhy bezpráví společnosti Člověk v tísni